Péče o rodiče

Dobrý den, je mi 60 a jsem invalidní důchodce, jsem vdaná a mám 2 vnoučata.. Pečovala jsem posledních 6 let o moje rodiče, oba pobírali příspěvky na péči, táta III. st. a  maminka IV. st. Každý den jsem k nim domů jezdila, postarala se o ně, nakoupila, vykoupala atd.atd. Odpoledne jsem se však vrátila domů a mohla „péči“ pustit z hlavy, pouze jsem každý večer ještě zatelefonovala mamince, zda je vše OK. a mohla jsem se postarat o svojí rodinu. Maminka 2. července náhle zemřela a já jsem se musela zcela přestěhovat k tatínkovi, který nyní už potřebuje neustálou péči celých 24 hodin. Má Parkinsona a stařeckou demenci., velice špatně vidí, 5x za noc chodíme na WC, počůrává se, téměř nechodí – potřebuje doprovod, jídlo jí lžící nakrájené na kousíčky, už neumí ani zvednout telefon, prostě stále musí mít někoho k ruce. Je mi jasné, že takto, jak vše vedu, se to nedá zvládnout i s  ohledem na můj zdravotní stav a mojí rodinu. Manžel má sice pochopení, ale již se hádáme a na syna s vnučkami nemám vůbec čas, letošní dovolenou jsme zrušili. Všichni, i doktor, mi říkají  „dej ho někam“. Ale já jsem zoufalá. Vím, že mají pravdu, ale mě strašně bolí srdce. Když jsem řekla tatínkovi, že bychom ho dali třeba na „odpočinkový čas“ někam, či do domova seniorů, plakal, vše prý si dokáže udělat sám, chce být doma, kde žil 60 let s maminkou. Na jakékoliv zařízení, kam bych ho případně dala, ale potřebuji jeho podpis. A ten mi nechce dát a pláče. Fakt jsem už zoufalá a nevím kudy kam. Jenže mám před sebou milovaného tatínka, kterému před 1/4 rokem zemřela maminka a zůstal nemohoucí. Naši měli 10 let žádost o domov důchodců, ale já vždy říkala, že pokud zvládám péči o ně oba a doma spolu můžou být, tak to necháme tak. Tatínek mi dnes říká, že dům důchodců byl myšlen pro ně oba. Vím, že se bojí. A já mám strach, když tátu někam dám i přes jeho nesouhlas, tak by mi zemřel. K nám domů si ho také vzít nemůžeme, táta se pohybuje u něj doma „po paměti“ , jak nevidí, a my máme dvoupokojový byt a psa. A já už jsem strašně unavená a všechno mě bolí. Stejně mi asi nemůžete pomoci, ale třeba nějak poradíte. Děkuji moc předem za odpověď a přeji hezký den.