Vážená paní doktorko, prosím o radu ohledně nerozhodnosti. Pár let řeším dilema a vůbec si nevím rady. Týká se to přítele a stěhování, případně práce. Deset let žijeme s přítelem každý zvlášť, vídáme se o víkendech. Každý máme práci jinde. Přítel má rád to svoje, do jiné práce by nešel. Je mi 48, příteli 45 let. Takže se rozhoduji já, zda se k němu přestěhovat, tím pádem změnit práci, být dál od rodiny, mám dceru, vnoučata, mamku, sourozence. Už jsem se rozhodla, že ten krok udělám a přítel udělal něco, co je mimo moje chápání. Měl dovolenou s tím, že přijede, ale já musela být v práci. Tak že bude dělat výlety na kole a odpoledne a večer se uvidíme celý týden. Přijel, ale zrovna u nás byla dcera s vnoučaty. Věnovala jsem se vnoučatům, ale s ním jsem byla taky, večer venku u ohně. Říkal, že si udělá výlet další den, ale viděla jsem, že je jak na trní. Ráno mi oznámil, že jede domů. Bylo jasné, že se nechce vidět s mojí rodinou, přitom se ale dobře znají. Prostě mít svůj klid, jak mu někdo naruší to jeho, je konec. Podotýkám, že téměř celých deset let jsme nikdy neměli dovolenou spolu, ale vždy s jeho synem, každé volno, každý výlet. Hodně mě to zasáhlo, obrečela jsem to, sama samozřejmě. Nikdy jsem neřekla půl slova, vždy jsem trpělivě čekala, až se na mě dostane řada. A on teď nemohl vydržet s mojí rodinou ani den. Jsem z jeho chování hodně rozpolcená, okamžitě se mi změnil pohled na společný život, respektive abych opouštěla dobrou práci a milující rodinu. Přítel není ani rád se svojí rodinou, je spíš samotář. Ale to jeho chování neomlouvá. Došlo mi, že není opora a že si půjde vždy jen po svém. Vím to tedy celou dobu, ale poslední roky se mi zdál pozornější, ne až takový sobec. Ale je fakt, že nic neřešíme, není důvod se dohadovat. Má prosím cenu, abych téměř v padesáti vše měnila kvůli příteli? Chtěla jsem společné bydlení v půli cesty kvůli práci. Nechce se zadlužit, že prý má smůlu a jak by si vzal hypotéku, šly by nemovitosti dolů. Jsem v začarovaném kruhu strašných let a pořád se musím nějak dělit, abych byla pro všechny, zmáhá mě to víc a víc. A hlavně teď už vím, že s ním nemusím počítat jako s dědou, což je špatné. Budu vždy sama buď s vnoučaty, s dcerou nebo sama s přítelem. Nemám z toho dobrý pocit. Děkuji Vám za Váš čas a omlouvám se za takový román.
Milá Hani,
máte pravdu, je to stav nepřirozenosti – když se až úzkostlivě musí hlídat rozdělení času… podle popisu fungujete spíše jako dvě samostatné jednotky než pár … vcelku by bylo fajn, kdyby partner pochopil, že je pro vás důležité trávit spolu čas jako milenci, být na dovolené sami… Je možné, že partner si osudovost svého počínání v tom týdnu neuvědomoval, možná není třeba jeho počínání přecenovat…. pokud cítíte, že vám je spolu dobře, že je pro vás cca v 80%přítomen, stojí za to uvažovat o přestěhování… (ale své úplně nerušte ;)). Můžete však pokračovat i v rozložení každý sám za sebe a potkáváme se jen tam, kde máme přebytek, chut… asi postupně omezíte víkendy, protože v současném uspořádání vás to zmáhá…
Držím palce.
Potřebujete více pomoci?
Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.
Vlastní dotaz
Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.
Online semináře a lekce
Nově v nabídce naleznete online semináře - unikátní multimediální lekce, naprosto konkrétní návody a inspirace.