Podivný vztah

Dobrý den,
potřeboval bych poradit, a snad znát pohled ze strany jiné ženy.
Před dvěma lety jsem se zamiloval do ženy, která si mne vyhlídla. Potkali jsme se jednou, kdy se do mne, dle jejich slov, zakoukala a když jsme se potkali podruhé, řekla si, že to už není náhoda a začala vysílat signály. Ty jsem zprvu chápal jej jako nevinný flirt, ale nakonec je z toho dvouletý vztah. Oba dva jsme zadaní a máme své rodiny. Vztah to je pěkný, plný pochopení. Dokonce jsem si držel přes rok ještě jeden byt, kde jsme se scházeli a vytvářeli si své malé doma. Když začala pandemie Covid, přišel jsme o práci a byt jsem po dohodě s přítelkyní, pustil, s tím, že si časem najdeme nový a budeme pomýšlet na budoucnost. Před časem se má žena dozvěděla, že mám ještě jiný vztah a zcela právem, mne vykázala z domu. Tak jsem si teda ten větší byt našel a doufal jsem, že s přítelkyní navážeme tam, kde jsme přestali. Ale najednou to už není ono. Mám pocit, že náš vztah chce ukončit, jen s ohledem na mne, to právě teď nechce udělat. Našel jsme si novou práci, s dětmi se snažím o co nejlepší vztah, jaký se v podobné situaci dá mít. Je to náročné a přiznám se, že často nevím co dělat, jak dál a propadám depresím. Přítelkyně mi sice stále tvrdí, že se mnou vidí budoucnost, ale stále častěji ji také přichytím, jak se prořekne nebo jak řeší a mrtí hlouposti typu, jestli by se ke mně nehodila spíš jiná žena, že chodit do bytu kde teď bydlím, je pro ni jiné, protože to je mé doma a bere to spíše jako návštěvu, což mne spíše urazilo. Nebo že to není tak jednoduché, protože si zvykla na standard, který má s manželem a i když ji to s ním neklape a nespí spolu ( mám-li ji věřit, že ho dva roky jen odstrkuje ), tak spíše docházím k pocitu, že pro ni ten “ standard “  je důležitější, než budoucnost se mnou. A také, že dostala strach z toho, že mi vlastně rozvrátila manželství ( přestože jsem z něj chtěl utéct, ač na to nejsem hrdý ), a o nic mi už nejde, a jak vidí, jak to vše nesu, jak je těžké udržet vztah s dětmi a zůstat jim otcem. Zatím ten vztah trvá, i když se scházíme méně a na kratší dobu a i sex spolu máme méně. Nevím, třeba si to jen špatně vysvětluji, třeba si jen potřebuje upevnit jistotu, ujistit se ve mne. Že se třeba nechci vrátit zpět k manželce ( se kterou jsem si po odchodu a vyříkání si všeho udělal mnohem lepší vztah, než v manželství, ale oba jsme se shodli na tom, že se k sobě vrátit nechceme ). Na přítelkyni nijak netlačím, nedal jsem jí žádné ultimátum ani nic podobně hloupého, jen stále častěji postřehnu, že něco nesedí, že něco není v pořádku. Snažím se seč můžu. Vlastně jediné co jsme ji řekl bylo, že na ni počkám. Děkuji za Váš názor. M