Posílá mi vlgární přílohy

Dobrý den,
potřebovala bych se trochu zorientovat sama v sobě i ve vztahu s bývalým přítelem. Jde o to, že se mi po téměř čtyřiceti letech ozval a píšeme si. Hodně jsem o to stála, už dříve se několikrát ozval, vždy přes někoho známého, ale k setkání nikdy nedošlo, neměla jsem odvahu zareagovat. Asi proto, že by stejně nepřijel. Teď jsem případné setkání odsouhlasila, ale nepadl konkrétní termín. Takže z toho stejně asi nic nebude. Naše korespondence je milá a příjemná, i když ne zrovna každodenní. Problém je, že zcela kontrastně působí některé přílohy, které mi posílá. Občas jsou vulgární nebo se sexuálním podtextem. Přijde mi to zraňující a on navíc ví, že to nemám ráda. Dříve přede mnou nevyslovil ani slovo „roba“, hned se opravil na „manželka“, a teď tohle.
Je mi jasné, že si musím nastavit hranice. To je totiž přesně to, co jsem dřív neuměla a díky čemu se mnou extrémně manipuloval, přestože našeho rozchodu, který inicioval on, ještě po letech litoval. Je mi ho strašně líto, protože mu kdysi umřelo dítě, navíc je po dvaceti letech manželství rozvedený. Má přítelkyni, ale vůbec o ní nemluví.
Mám obavy, že spadnu z jakéhosi piedestalu, že mi přestane psát, protože možná hledá záminku, jak naši komunikaci ukončit, a nechce mi znovu ublížit – sám měl v našem někdejším vztahu tentýž pocit ze mně a nekompromisně vyžadoval moji upřímnost. A vůbec největší strach mám z jeho lhostejnosti. Dříve jsem snesla jakékoli emoce, jakékoli utrpení v našem vztahu, jen když to nebyla lhostejnost. Opakovaně jsem prožila náš rozchod ve snech – z jeho lhostejnosti. Asi je to přesně to, co mám přijmout. Přitom vyznávám životní filosofii jednoty – jediné živé duše, myslím, že naše ega jsou jen role. A přesto se nedokážu přes jeho lhostejnost přenést. V čem je zakopaný pes?
Děkuji za Vaši odpověď
Dorota