Přítelúv bratr

Eva zeptal se před 1 rokem

Dobrý den, s přítelem jsem si založila rodinu. Máme krásnou 14 měsíční holčičku. Chvilku před porodem jsem se nastěhovala k němu do rodinného domu. V přízemí bydlíme my v patře přítelovo rodiče a nad nimy příteluv mladší bratr 36let. Je to hulič před všemi se skrývá , rodičům lže že nehulí a tím jim zavře pusu. K tomu všemu vytáhne za den ještě 2 krabičky cigaret.
Když  jsem se sem přestěhovala vycházeli jsme spolu normálně, chodil i k nám na obědy když byl doma buď na dovolené nebo marodnē. Po půl roce se vše otočilo a začal na mě bezdůvodně řvát abych se uklidnila přitom jsem nic nepovedla. Přestali jsme se spolu bavit a s dcerou se mu strávíme. Jde o to že nechceme aby naše dcera vyrůstala v jeho společnosti. Když jsem navrhla že se odstěhujem, tak mi to přítel hnedka zavrhl že nebude utrácet za nájem když tu má barák a děláme si ze stodoly vlastní baráček.
S přítelovo bratrem už jsme mluvili všichni jak po dobrém tak po zlém celá rodina i rodičům se to nelíbí, byli domluvené mezi všemi určitá pravidla aby se aspoň mě a mé dcery vyhýbal pokud to bude možné a nevšímal si nás. Aby nehulil za našima dveřmi že se mi to natáhne do bytu kde je i malá.
Celou dobu co se malá narodila a my mu domlouváme jen slibuje ale nekoná, všichni se přizpůsobili že je tu malé dítě. Proč to nejde i u něho? Vždyť nechceme moc jen klid.Vznikají tu jen hádky. Naposledy včera šla jsem po chodbě, on se chystal ven ,jakmile mě uviděl tak mi jeho prádlo hodil pod nohy. Ve mě to začalo vřit a jak jsem chtěla rychle zmizet tak jsem automaticky zhasla světlo. Začal na mě přes dveře řvát abych se uklidnila že nejsem normální. Já byla ticho ani jsem nepipla. Šla jsem k malé že spinkala tak jestli ji nevzbudil. Tím že jsem mlčela vtrhnul mi do chodby a to jsem se do něj pustila. Aby vypadnu a že nemíním poslouchat nějaké keci nějakého feťáka a zavřela jsem. Malou mi samozřejmě vzbudil a řval za dveřmi dál že mi dá taky na sklidnění. Pak na něj zakřičel přítel aby se už uklidnil. To na nás začal řvát že jsme všichni dementi ať se jdeme léčit…. a takových podobných naschvalů tu máme 2x-3x do týdne, a to se kolikrát ani neangažuju jen projdu a nedělám nic. Co s tím s ním prosím o radu? Nechci aby nám zničil rodinu já sama vyrůstala bez táty a vim jaké to je nechci aby to tak měla i naše dcera. Děkuji za odpověď Evča 

1 Odpovědi
Mgr. Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 1 rokem

MIlá Evi, 
zkuste konzultaci vy a partner se mnou nebo s někým jiným, aby se utřídili myšlenky, rizika, emoce, možnosti … dobré by bylo, abyste s přítelem situaci sdíleli a společně si ji prohlíželi … 
Můžeme dát spolu i online … 

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.


Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.