psychicky-stav-ditete

Dobrý den paní doktorko, Můj dotaz směřuje k synovi 3,5 let. Otec syna od nás odešel,  když synovi byl jeden rok, od té doby byl syn semnou 24 hodin denně,  bohužel možnost hlídání nemám. Otec syna si nebere, nejeví vůbec žádný zájem, ani nikdo z jeho rodiny.  Mám ještě staršího syna z předchozího vztahu, který pravidelně svého otce navštěvuje. Mladší syn ve dvou a půl letech nastoupil do školky,  kde to hodně těžce snášel a vyzvedávala jsem ho po dvou hodinách co byl ve školce celé dva měsíce.  Poté chodil do školky každé ráno s křikem, ale uvědomil si že to tam musí vydržet a po obědě ho vyzvednu. Nicméně syn je hodně fixovany na mě,  rozmluvil se před půl rokem,  mluví sice hodně nesrozumitelně,  ale snaží se mluvit ve větách a už se spolu dorozumime.  Ve školce ale nepromluví ani slovo a komunikuje pouze přikyvovanim, nebo očima.  Dětem se vyhýbá a je spíše samotářsky typ. Když jsem sním na hřišti mezi dětmi, které si sním chtějí hrát,  tak utíká hned zamnou a sedí vedle mě.  Když se snažím ho zapojit do aktivity s dětmi,  tak se mi pověsí na krk a nechce se mě pustit. V noci mě ze spaní volá se slovy (bojím, nechci). Další věc je že se mi v noci neustále budí na kakao,  když mu ho odmítám dát tak začne histericky křičet na celý barák.  Už nevím co mám dělat,  jak mu pomoci a co dělat aby se ve školce zapojil do kolektivu a začal komunikovat a já mohla jít do práce .Pani doktorka řekla, že mám zkusit změnit školku. Ale měnit školku moc nechci, když už chodí do školky bez křiku a pláče. Mám strach ať mu ten komunikační blok nezpusobi nějaké nasledky do budoucna. Děkuji za případnou radu