reseni-problemu-dospeleho

Dobrý den p. doktorko, nevím, jak postupovat v jednání či komunikaci se svým dospělým synem, který s námi žije ve společné domácnosti. Je mu 32 let, je sice hodný, pracovitý,  hudebně nadaný, ale  psychicky asi nevyrovnaný , od mala nebyl nějak průbojný, spíš uzavřený, nedokázal  komunikovat s  opačným pohlavím, ani neměl moc kamarádů, spíš jen na učňáku, pak si dodělal maturitu a v zaměstnání se také nijak nechtěl prosazovat, zkrátka bez sebevědomí, stále  negativně uvažujicí, že to či ono nezvládne. Veškeré rady, jak od nás, své sestry, nějak nebral v potaz, takže vlastně nic neudělal, aby svou osobnost změnil, takže chodí do práce, kde se snaží fyzicky \“strhnout\“, nevím, jestli musí nebo je to jeho sebezničující krédo, že musí být nejlepší, nechápu nějak, to trvá pár měsíců, pak se asi problémy nahromadí a řeší je alkoholem – upadne do apatického stavu, je mu všechno jedno, to trvá třeba týden, dva, pak se zase vzchopí, ale jede dál ve \“starých kolejích\“. Vím, že dospělého člověka nemůžu donutit, aby udělal to či ono, že musí sám, ale  asi nedokážem s manželem ho prostě \“vyhodit\“, ať si dělá, co chce, vůbec nevím, co by se stalo, připadá mi, že mu   je úplně jedno, co s ním bude…jsme úplně bezradní, co s ním,  veškeré domluvy, rozčilování, výhružky, rady jsou bez odezvy.Tak jsem teď s ním nastolila jiný režim, už se nerozčiluju, dám mu jíst, veškeré finance mu přiděluji, s čímž souhlasí, nebavím se vůbec o jeho možné závislosti na alkoholu, co chci pomoci udělá, ale deptá  nás oba, co bude dál…Poradíte mi, co byste dělala v mé situaci? Někdy si připadáme s manželem, že se my asi zblázníme dřív než on, když to tahle půjde dál…nechcem ho vlastně nějak odepsat, protože člověk tak nějak pořád doufá v  zázrak, ještě jen dovětek – nemá v tomhle věku žádnou  sexuální zkušenost… děkuji moc za jakoukoliv odpověď