Rodina mě psychicky ničí

Vždycky jsem měla lepší vztah s tátou než s mámou. Byl pro mě vzor, dokázal vybudovat obrovskou firmu z ničeho. Ale od té doby, co jsem zjistila že má milenku už ho nerespektuji. Jenže moje máma nic nedokázala ani o mě se nestará. Jsem prostřední dítě, je mi 15 let a chodím na gympl, mám samé 1, nekouřím, nepiju, nefetuji, nejsem těhotná a ona mi přesto neustále říká jak by chtěla abych se chovala jinak, že není ráda že jsem její dítě a že v 18 mám vypadnout z domu. Když tohle slyším mám největší chuť jít někam kde se opiju a zfetuju, ačkoliv toto jsem nikdy neudělala, protože mám velké ambice a v životě chci něco dokázat, ale moje rodina mi nevěří, nepodporuje a nedává mi najevo žádnou lásku. S rodiči nemůžu o ničem mluvit, hned na mě začnou křičet kvůli blbostem. Dokonce ikdyž jsem si procházela anorexií/bulimií tak na mě máma akorát křičela, nikdy mi neřekla, že jsem hezká, že to bude zase dobrý. Ne, vždy jen ječela, že jsem zklamaní a ostuda rodiny. Já nevím co mám dělat, ještě žiji v malé vesnici kam nejezdí mhd, takže s kamarády jít ven a probrat to nemůžu a po telefonu to není ono. Já to nechci vzdát, ale tohle všechno mě nutí si myslet, že nejsem dost dobrá. Tlustá, hnusná, k ničemu. Omlouvám se, že jsem to napsala takto zvláštně a rozházeně, ale nemám to srovnané ani v hlavě, takže to nemůžu napsat úplně srozumitelně
Předem děkuji za odpověď a pomoc
Nikola Nová