spor s manželem

Dobrý den, 
po svatbě před 25 lety jsme si s manželem opravili část domu mých rodičů, takže žijeme v jakémsi dvojdomku každý se svým vchodem, ale společnou zahradou. Jelikož se jedná o jedno popisné číslo a po svatbě jsme potřebovali půjčku na stavbu, rodiče přepsali celý dům na mě. Za těch 25 let vyvstalo mnoho problémů se společným soužitím a dnes lituji, že jsme bydlení takto vyřešili, ale beru to jak to je a snažím se s tím žít. Momentální problém, který se mezi mnou a manželem vyskytl, se netýká mých rodičů, ale zmiňuji to pro vykreslení manželových pocitů. Naše zahrada sousedí s pozemkem mého kamaráda z dětství a přesahují na ni asi 30cm větve živého plotu, ale i větve borovice, jejíž kmen je u plotu, takže větve téměř poloviny stromu přerůstají k nám. Manželovi to strašně vadí a už letos v předjaří chtěl živý plot i větve borovice přesahující k nám uříznout. Já jsem ho přesvědčila, aby to neřezal, že sousedovi zavolám a domluvím se s ním, nechci být se sousedy rozhádaná. Zavolala jsem mu v březnu a slíbil, že si najme nějaké lidi a ořežou to. Jenže od té doby se nic nedělo a já si myslela, že se situace uklidnila, jenže minulý týden mi manžel říká: „V pátek bude 1.11., už se můžou řezat stromy, tak se do toho pustím a ořežu to, co přesahuje k nám“. Já mu na to řekla, že zavolám znovu sousedovi, aby to ořezal on, protože jsem nechtěla, aby z borovice zbyl jen strom s větvemi na jednu stranu, že třeba by mohli použít horní část jako vánoční stromek. Myslela jsem si, že manžel s tím, že zavolám sousedovi, souhlasí. Další den dopoledne jsem sousedovi zavolala a nejprve se vymlouval, že to pro něj není priorita, ale pak jsme se dohodli, že řekne známé květinářce, která větve může použít na tvorbu vánočních dekorací. Odpoledne, když jsem přišla domů a řekla jsem manželovi, že jsem tedy volala sousedovi a že říkal, že borovici použije pro květinářku, strašně se rozčílil, že jsem to udělala za jeho zády, že jsem ho zradila, že jsem mu vzala domov, že mám jen plno keců, že vše máme společně, ale že se chovám, že dům se zahradou je jen můj a že je tu jen na práci… Nedal si vymluvit, že jsem brala, že jsme domluvení, že sousedovi ještě zavolám. Je to už 4 dny a stále se se mnou nebaví. Já se hned druhý den od hádky snažila udělat smírčí kroky, že někteří lidé řeší mnohem větší problémy. Jsme zdraví, vzdělaní, máme dobrou práci, dcery ny vysokých školách. Ale on nic. Mrzí mě na tom to, že mi nevěří, že jsem mu to neudělala naschvál. Říkala jsem mu, že kdybych sousedovi volala za jeho zády, tak mu přece neříkám výsledek toho hovoru…
Máte pro mě, prosím, nějakou radu, jak tento spor urovnat?
Do budoucna se budu snažit lépe komunikovat – myslím si, že jedinou chybou, kterou jsem v této situaci udělala, bylo, že jsem si od manžela nenechala dostatečně potvrdit ten úmysl, že ještě sousedovi zavolám.
Opravdu mě to mrzí a myslím si, že to nepřispívá zdraví ani jednoho z nás.
Děkuji.
Jana