Už nemuzu,jsem zoufala

Dobry den. Nesnasim samotu a uz jsem dlouho sama.Mela jsem vztah ktery trval 10let a tolik jsem si prala slyset ze me dotycny miluje,ale misto toho jsem mela pocit jako by byl semnou nucene nebo z litosti az jednou odesel.Oklepala jsem se diky kratkym vztahum,na ktere nejsem ,vzdycky se totiz zamiluju a pak mam oci pro plac.Nedavno se mi stalo neco co jsem necekala jak z me strany tak ani z te jeho.Kamarad dostal kopacky a ja jelikoz jsem se nudila zacla jsem se snim bavit az to dopadlo tak ze jsme se spolu zapletli.Ja se samozrejme zamilovala,je to strasne hodny kluk a ja si ho vlastne nikdy takhle nevsimla.Zacla jsem kazdy den za nim chodit az po 4dnech mi napsal,at se nezlobim ale ze potrebuje si v hlave srovnat nejake veci,protoze svou byvalou porad miluje a me nechce ublizit.A ja jsem z toho smutna ale chapu to,ale tolik bych si prala ho dostat z toho a prala bych si aby to vyslo protoze mame hodne stejne nazory a proste to je clovek ktereho jsem si cely zivot prala a ted uz vim kdo to je a zas mi neco brani byt stastna.Uz mam pocit ze prijdu zkratka pozde kdyz jde o vztahy a uz to nedavam.Potrebuju poradit co mam delat aby se dokazal zamilovat do me,jaka mam byt protoze ja uz sama nevim co delat ale vzdat to nechci kdyz tentokrat jsem nasla spriznenou dusi ale bohuzel opet jdu pozde :-(