Úzkost

Dobrý den, chtěla bych se s vámi prosím podělit o svůj asi psychický problém. Už nevím jak dál. Od té doby s tou nákazou, tak se u mě vyvolal stav, kdy mám nepředstavitelný strach. Strach ze smrti. Strach ze smrti svých blízkých, že někoho ztratím. Strach, že ztratím svého přítele. Že on ztratí mě. Představuji si, že odcházím z tohoto světa. Že po smrti nic opravdu není a vše skončí. Že jsme jen malá část v celém bytí. Racionálně vím, že to čeká každého živého tvora, co se narodil. A vím, že smyslem života je žít. Ale teď vidím člověka a vím, že on jednou umře. A tím, že na to myslím, tak žít ani neumím. Opravdu se pořád bojím. Cítím tíživý pocit na hrudi. A třes v těle. Občas je to lepší a občas je to hrozné a pak mám divé myšlenky. Že jsem strašně unavená a chci mít už klid. Je to strašný kruh. Hlavně před spaním jsem klidná, ale ráno je to zase horší. Byla jsem smířená s okolností býti, ale jedna sousedka mi jednou řekla, že se bojí své smrti a jsem nad tím začala uvažovat a už mě to pohltilo. Moc děkuji.