Uzkost a deprese

Dobrý den, už nejaký čas trpím depresemi proto, že sem pořád sama.Nikdy sem neměla podporu rodičů proto, že se nevěděli o mne a o mojich súrozencu postarat.Muj táta týral mámu když sem byla ještě malá, ale ani když už sem byla dospěla tak se k ni nechoval dobře.Pred pár lety sem si našla práci a pracovala jako finančník, no tí v práci mi mnoho mých klientu zrušilo zmluvy a tak mne okamžitě stopli.V tú chvíli jsem cítila, že je všemu konec a já sem si chtěla sáhnout na život proto, že sem věděla, že pomoci té práci dokážu a budu mít všechno.Nevědela sem přestat brečet.Dobře si pamatuji, že když sem přišla domu po rozhovore s obchodním vedoucím tak sem vzala nůž , který sem držela nad rukou a brečela jsem.Pak sem si nůž dala pod polštář a usnula jsem. Na druhej den hned jak sem otevřela oči jsem brečela. O nejakú dobu mi dovolili řešit lidí, ale už jsem měla velkej strach . Tak jsem odešla do zahraničí a našla jsem si práci, aby jsem si odpočinula od finančnictví.Když jsem se rozhodla tady v ČR zůstat tak jsem si našla práci v kteří  sem měla být aktivně s pc.Muj problém je, že když něco dělám a udělám nějakou chybu na pc a pak si to skontroluji tak ja tu chybu tam nevidím až dokud mi ji neukáže někdo jiný.A Nechápu proč. Můj problém je též, že nemám 12,5 let vztah a já nevím proč. Málo komu dám možnost a tomu komu dám a mne spozná tak už mne nechce.Doma mám též úzkostné stavy. Někdy pláču až moc a nevím přestat.Cítim bolest na hrudi jako by mi někdo zemřel.A já mám pocit, že chci skončit se vším.Mám moc strachu v sobě když sem v práci.Nevím se projevit.Mám strach také s tmy a se soch.Někdy mám strach usnout například jako teď když jsem doma kvůli tomu viru a sem pořád sama. A nevím do kdy to tak vydržím.Nejhorši je, že nemám nikoho podporu a ani v nikom oporu.Možná někoho, kdo by mne obejmul a řekl, že bude vše v pořádku. Co mám dělat? Jak to mám řešit?Dékuji