Uzkost a deprese

xxx zeptal se před 2 roky

Dobrý den,
už tak měsíc bojuji s vtíravou myšlenkou a nemůžu se jí zbavit, cítím uvnitř sebe hroznou úzkost a nechce mě to opustit.
Půl roku jsem chodil s jednou moc fajn slečnou, ale už od začátku tam mezi náma nebyla nějaká obrovská jiskra, ona má nějaký celoživotní vnitřní problém se před a při sexu uvolnit, tak to bylo po téhle stránce ne úplně dokonalé vždycky. Po půl roce jsme oba nějak procitli, že k sobě nepatříme a šli jsme tedy od sebe. Vše bych zpracovával relativně v pohodě, vím že to není holka se kterou bych chtěl žít i přes to, že si jí nesmírně vážím a mám ji rád. Ale už během našeho vztahu jsem cítil, že se jí líbí jeden z mých nejlepších kamarádů a měl jsem z toho už v tom vztahu nějaké špatné myšlenky. Vím, že oba k sobě mají nějaké sympatie. Už spolu nejsme měsíc a já se nedokážu zbavit myšlenky, že se s tím kamarádem dají dohromady a navíc, že si v sexu budou mnohem více rozumět (cítím pocit nějakého vlastního selhání). Navíc je to kamarád, se kterým bydlím společně na bytě a děsí mě představa, že bych měl koukat na to, jak jim to spolu klape. A přitom vím, že je oba mám rád a když už se zmíněnou slečnou nejsme, tak kdyby na to přišlo, tak bych si ani nemohl dělat nároky na to jim do těchto věcí mluvit. Ale mám z toho hrozný úzkosti a nemůžu se s tím nějak vyrovnat, chci to pustit z hlavy, vyrovnat se s tím a vykročit do života zase dál s čistou hlavou připraven na to cítit se zase dobře a vykročit případně do nového vztahu s někým, s kým si budu rozumět více. Ale uvědomuji si, že dokud mě tahle vtíravá představa neopustí, tak nejsem připraven na to začít si něco vážného s někým novým. Uvědomuji si, že to může být jen moje nejtemnější představa, ale zároveň si i uvědomuju, že se moje obavy můžou klidně stát a já nevím, jak na to být připravený, pokud je to vůbec možné.
Proto bych se chtěl zeptat na radu někoho nezaujatého, jak bych se měl zachovat, jestli si tu úzkost nějak prožít a zpracovat a časem s tím být více vyrovnaný nebo si tyhle myšlenky vůbec nepřipouštět dokud opravdu nepřijde ta situace (třeba ani nepřijde). Nevím, je mi z toho na nic a chtěl bych si to tolik nebrat, ale pocitově to nedokážu nějak přijmout. Po rozumové stránce bych to byl schopný přijmout a vyrovnat se s tím (vím že s tou slečnou nechci být a přeji ji, ať je v životě šťastná), ale nějaké úzkostné pocity z těch představ mi nahání hrůzu a mám strach z nejhoršího.
Děkuji za vaši radu a přeji hezký den.

1 Odpovědi
Mgr. Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 2 roky

Milý neznámý,
doporučuji objednat se na léčivou meditaci – rozumově to máte zvládnuté, je třeba přejít na emoční rovinu a tu uzdravovat….
to písemně nezvládneme :)
Přeji vše dobré.

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.


Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.