Vztah syn – přítel

Dobrý den,
Nějak nevím kudy kam jak se zachovat a postavit se k dané situaci.
Je mi 47 let. Jsem cca 11let ve vztahu s přítelem, také 47 let (bezdětný). Z předchozího vztahu mám nyní již 25letého syna. Když jsme se seznámili synovi bylo 14 let.
Vztah máme moc hezký, přítel je fajn, nicméně jak dojde na řešení syna je hodně zle.
Syn nastoupil na střední školu. Ve třetím ročníku rapidní zhoršení prospěchu. Již v té době se objevily problémy s dluhy, kdy si půjčoval od spolužáků na internetové sazení. „Hrát bedny bylo pod jeho úroveň.“ Že sazí jsme ze začátku vůbec netušili.
Je to velice chytrý kluk, ale obrátil to špatným směrem.
To vše se táhlo opravdu několik let a bylo to neskutečné utrpení, řešení dluhů, placení lichvy za syna.
Toto vše přítel v podstatě prožíval se mnou, i když jsem dost třídila informace. Doma hádky s přítelem, kdy já za syna platila a snažila se to nějak ukočírovat. Přítel už v té době na něj zanevřel…. Asi bych k tomu dospěla i já, kdyby se nakonec nešel léčit, protože to opravdu bylo neúnosné a celá rodina tím trpěla.
Je rok z léčení a je to dobré. Má přítelkyni (VŠ) a budují si spolu bydlení a zdá se vše je v pořádku. A já jako máma jsem moc rada, že ty hrůzy, co byly jsou za mnou. Přítel se s ním již několik let nestýká, nechce ho vidět a když syn jednou za čas přijede na návštěvu, tak odejede a vrátí se až když syn odjede. Vždy se pohádáme, kdy oznámím, že za mnou přijede.
A teď k jádru problému. Nyní mi syn oznámil, že čekají miminko. Já ze začátku z toho nadšená nebyla, protože má velké dluhy, a hlavně já za něj zaplatila opravdu velké peníze a mám dluh v bance. Splácet mi spíše nepomáhá. Občas mi da 1000, pak 2000, přitom já za něj splácím okolo11tis. Měsíčně, a ještě dlouho splácet budu. Kouří a zda se mi, že si celkem užívá…místo, aby mi více pomohl. Nechci mu to nějak vyčítat, chápu je to mladý kluk a jsem ráda, že se šel léčit a že se snaží dát si život do pořádku. Ale občas mu to připomenu, že by mi měl pomáhat více se splacením.
No a jak se můj přítel dozvěděl o tom, že budu babička, spustil : že je nezodpovědný, že si pořídí dítě, místo aby chvíli počkali a více mi pomohl se splátkami….. A ať já si nemyslím, že mu jako budu hlídat to dítě, že s mým synem absolutně nechce mít společného…křičí na mě, že je to jeho byt a on že si bude určovat pravidla. Že mi bude tolerovat vánoce a narozeniny (to vždy odjede), jinak že k nám nesmí!!!!!
Já se trápím, protože vidím, jak se syn snaží, pracuje (dokonce je manažerské pozici), stara se, buduje si novy domov. Vídáme se tak 1x za měsíc, spíše u nich doma. Přesto mám pocit, že si raději koupi nové boty, než aby si řekl „mamko posílám Ti více na úvěr“.
Nyní mi jde ale o to jak se zachovat k tomu stanovisku přítele….. Jako nevzít si domu na hlídaní vnoučátko, stýkat se jen u nich a nebo někde třeba v restauraci, mít povoleno si syna pozvat jen na vánoce a narozeniny….. je to pro mě strašné. Padlo i slovo rozchod ze strany přítele, že jeho nechce nikdy vidět a že domu na dlouhodobé hlídaní si „jeho dítě“ brat nebudu. Jen opravdu vanoce a narozeniny a že to tak bych měla tolerovat.
Zatím to nechávám byt, protože jinak je vztah hezky. Pokud by šlo jen o nás dva , problémy nemáme… ale mám syna, miluju ho a chci byt plnohodnotnou babičkou a ne mít strach si doma dat fotku miminka, což také nesmím…
A ještě jedna věc tu je ….. synova přítelkyně ví, že měl a má dluhy, které si splácí on sám na sebe, ví o léčení atd, ale neví, že já za něj splácím tolik peněz…. A že nemůžu jim třeba přidat na kočárek, nebo na vybavení atd….. strašně ráda bych, ale při splácení 11tis měsíčně to prostě nejde. Říci ji to nebo ne???? Pere se to ve mně úplně strašně. Mám úzkostné stavy, je to prostě hrozny….
Jak z toho ven ….
Moc děkuji za odpověď.