Začarovaný kruh v manželství

Dobrý den paní magistro,
máme s manželkou tři krásné děti a prakticky 20leté jinak spokojené manželství, tedy samozřejmě až na některé neshody, které si myslím, že ve vztazích holt bývají, ale domnívám se, že jsme je ač s určitými problémy vždy překonali.
Co však je nyní, alespoň především pro mě, velký problém, který nás „trápí“ asi oba již mnoho let (minimálně 7 let) je intimní vztah. Vše, jako asi vždy na začátku vztahu fungovalo hezky a bez problémů.  S přibývajícími roky vztahu, starostmi o rodinu, pracovními vytíženími apod. se četnost sexu zmenšovala a začaly problémy. Hádky, tichá domácnost však nic nevyřešily. Naprosto a plně chápu, že při shora uvedeném vytížení se musí vše odrazit i na do té doby fungujícím intimním vztahu. Je mi už skoro 60 let (manželce 40 let), ale s přibývajícím věkem mi chuť na sex nezeslabuje, spíše naopak.  Zdálo se, že si vše v pohodě ujasníme, navrhneme kompromisy a vše bude opět ok. Nestalo se a mezery mezi intimní mi chvílemi se začaly neustále prodlužovat, až se vše prakticky zastavilo. Nepomohly ani návštěvy ve dvou manželských poradnách. Prakticky konec intimnímu vztahu dalo manželčino rozhodnutí, že aktivita pro každý začátek případného sexu musí vždy vyjít ode mne. Chápu, že muž by měl dobývat ženu, ale i žena by měla muže svádět, tak jako to bylo v minulosti. To je nyní neskutečně „velký kámen úrazu“. Oba i dle manželky sex chceme, ale nikdo nechce takzvaně začít. Jedním z posledních (zoufalých) pokusů byl můj návrh a to možnost „házet kostkou“ a co padne, tak podle toho se bude „začínat“. Manželku to sice zaujalo, ale tímto taky skončilo. Problém je tedy v současné době především na mé straně, protože sex prostě akutně potřebuji a protože není, jsem podrážděný, cítím se vnitřně (psychicky) prakticky přiškrcen, proto nemohu pořádně spát a náš vztah se začíná tím hodně narušovat. To že svému manželovi předmětná intimní aktivita neskutečně chybí, musí manželka „cítit“ na každém kroku z mého chování, z toho jak s ní mluvím, jak se snažím, tedy snažil (i když naprosto zbytečně) dělat určité narážky apod. To je asi ten pro mě nejvíce zarážející moment, proč nechává muže v takové stálé absolutně nepříjemné situaci, jestliže ho má ráda. Připadá mi to, jako by si mě manželka vychutnávala a čekala až s „prosíkem a škemráním“  za ní přijdu, ale to se u mě prostě nestane a jak manželku již znám, tak u ní též ne. Domníval jsem se, že vše zkusím vydržet (fyzicky se s manželkou nemilovat) a věc řešit jinak, ale dnes vidím, že to prostě nejde a nefunguje. V současné době mezi námi již nebyla intimita více jak rok a čtvrt a já cítím, že když vedle manželky ležím, jako by byla na kilometry vzdálená a co víc i to, že mi je to už skoro jedno a že se mi navíc tou nulovou aktivitou pro mě jako žena neskutečně odcizila.
Jsem v situaci, kdy se především z důvodu celistvosti naší krásné rodiny nechci rozvádět a manželka snad také ne, ale představit si, že se budu muset bez normálního sexu již nadobro obejít, je pro mě věc absolutně nepřijatelná. Navíc, ač je to pro mě překvapující, jí mám stále moc rád, vážím si jí a není v mém zájmu si hledat nějakou náhradu. Vím, že je to jinak žena, která pro děti, domácnost a jinak rodinu dělá maximum. Prosíme tedy o nějakou, alespoň částečnou radu, jak z tohoto „začarovaného kruhu“ vystoupit a začít zase normálně žít a ne jako bratr se sestrou.