Zvláštní chování partnera

Vážená paní doktorko, prosím Vás o názor. Je mi 52, partnerovi 49. Vidíme se pouze o víkendech. Děti spolu nemáme, máme každý své, dospělé. Když byly jeho děti menší, jezdil s námi syn na každou dovolenou. Nyní jeho děti nemají zájem, ale moje dcera má už malé děti a byli s námi na dovolené. Najednou je vše špatně. Už na dovolené se přítel choval divně, pak mi řekl, že s nimi (mými vnoučaty) nemá nic společného, tudíž mu společné chvíle s nimi vadí. Když o nich začnu mluvit, nezajímá ho to, začne třeba pouštět vodu, jako že něco dělá. Je mi to líto, protože jsem přes 10 let snášela jeho děti a teď se to otočilo a nejde to. Je to prosím normální chování? Podle mě sobecké. Ty děti ke mně patří a pokud s nimi nemá nic společného a dá mi to „sežrat“, je mi to hodně líto. Najednou mu vadí i pes, který je mojí dcery, ale mám ho u sebe, protože se dvěma malými dětmi to nešlo. Když to srovnám, zpětně jsem byla hloupá, že jsem si taky nešla po svém, ale brala jeho děti jako samozřejmost. Vnoučata mi nikdo nevymaže, budou tu stále, nemůžu volit buď on nebo děti. Děti ho berou jako kamaráda a teď klacky pod nohy. Nemám sílu to řešit, dostala jsem se do nějakého začarovaného kruhu, kde bych měla řešit/dělit volné chvíle mezi x lidí, nezávisle na sobě. Je to taky tím, že spolu nebydlíme stále. Na jednu stranu ho chápu, že dovolenou chtěl jen sám se mnou, na druhou děti mě mají rády a bez nich bych na ně pořád myslela, že jsem je nechala doma. Zvláštní situace a nevím jak z toho ven. Začínám se obviňovat, že dělám vše opačně, špatně. Děkuji, hezký den Jana