„Rozchod bez nenávisti je pokračování lásky v jiné formě.“                                                             Jean Paul (1763-1825)

„Jediné, co je horší jak předčasné manželství, je opožděný rozvod.“

                                 Louis De Boissy 

Jak se vyrovnat s rozchodem?
Jak uvolnit pouto připoutanosti při rozchodu?

Rozchod. Rozvod. Kus života jste šli spolu a věřili, že to tak bude napořád. A najednou je tu víc bolesti, prázdna než příjemna. Jeden z Vás se rozhodl, že dál chce jít sám, jeden z vás je o krok napřed při vyrovnáním se s rozchodem. Když čtete tento článek, pravděpodobně jste to vy, kdo o rozchodu nerozhodl, jen ho musíte přijmout. Na svatbu musí byt vždy souhlas dvou, avšak na rozchod stačí rozhodnutí jednoho. Je jedno, zda je to obyčejné vyhoření nebo moc vzájemného ubližování si, moc bolesti.

Vyrovnání se s rozchodem probíhá obvykle v několika fázích a několika rovinách. Budu se tu věnovat psychologické rovině (další roviny jsou sociální a ekonomická). Každý příběh a každý člověk je individuální a tak fáze probíhají v různé intenzitě a různě dlouho.

1. fáze rozchodu/ rozvodu: Popírání rozchodu
Obvykle odmítáte přijmout rozhodnutí partnera. Smlouváte. Nabízíte změny. Nepřipouštíte si, že by to partner mohl myslet vážně a definitivně a že již nemáte vliv na jeho rozhodnutí. Slýchávám věty: Budu bojovat za náš vztah. Slyšíte absurditu té věty? Vždyť láska je svobodná a plyne. Boj nic dobrého nepřináší. Smlouváte? To nesmlouváte se mnou, ale se sebou. Ta věta říká, nejsem ve svém středu. Ze svého středu můžete říci a učinit některé kroky, ale bez urputnosti a naléhavosti.
V této fázi prožíváte emoční stres, spojený s nejistotou, strachem z budoucnosti. Často se dostavují potíže se spánkem, s jídlem, noční pocení, potíže se soustředěním.
Doporučuji: myšlenkovou sebekázeň, slyšet, co partner říká. Položit mu zásadní otázky, poprosit o to, aby Vám pravdivě odpověděl bez falešných nadějí a pak nezbývá, než odpovědi přijmout. V hlavě netvořit naděje a fantazie. Vnímat bez iluzí, jak se partner chová, jak je sexuálně vstřícný nebo odtažitý – a tady pozor, sexualita je sice dobrý barometr, ale ne vždy, tak ať neupadnete do iluze vytvořené jedním sexuálním aktem.
Tato fáze končí přijetím toho faktu: Dál musím sám/a. Je to tak.

2. fáze rozchodu/ rozvodu: Obviňování, hledání viníka
Kdo za to může? Hledá se viník, který může za rozchod. Myšlenky „Jsem to já, kdo si to zasloužil? A jak moc?“ střídají nápady typu: „Partner je sobec a nic nechápe.“
Emoce: Pocit viny střídá pocit vzteku. Těmito pocity se snažíte obejít bolest srdce, která je s rozchodem spojena.
Doporučuji: Nehledat viníka. Přijmout adekvátní část zodpovědnosti. Můžete poprosit partnera o napsání několika podstatných vět, které ho vedli k rozchodu. Sami nebo s terapeutem si je projděte a uveďte do kontextu se svým vnímáním příběhu. Pokud tuto fázi berete jako užitečnou životní lekci, doporučuji konzultaci s psychoterapeutem. (samozřejmě, že se můžete objednat).

3. fáze rozchodu/ rozvodu: Uzdravení duševního srdce aneb skutečné zvládnutí rozchodu
Tato fáze vyrovnání se s rozchodem předpokládá ochotu projít emoční bolestí, sám si uzdravit zjizvené srdce a pustit pouta na všech úrovních (na úrovni rozumové, citové, sexuální, existenční). Důležitá pouta vznikají na úrovni pohlavních orgánů, soláru, srdce a hlavy. Často je třeba proces provést vědomou psychoenergetickou prací. Znamená to např. to, že kus vlastní energie, srdce jste dali partnerovi a nevzali si ho zpět (promíchali aury a neuvolnili), že některé pouto nebylo uvolněno.
Naučit se vnímat vlastní celistvost i bez partnera.

Doporučuji v této fázi spolupracovat s psychoterapeutem. Tato fáze má několik podfází. Doporučuji využít techniku KERP – cesta k uzdravení srdce a psychoenergetického systému člověka.

4. fáze rozchodu/ rozvodu: Nová, znovunabytá vnitřní svoboda a otevřenost a její realizace
Ta se bohužel nedaří všem. Člověk se cítí celistvý i sám, užívá radostí života a zároveň sdílí ve svobodě s druhými to, co je v dané chvíli možné. Když jste tady – můžete říci: Vím, jak se vyrovnat s rozchodem.

Když budete mít pocit, že Vám mohu pomoci s utříděním myšlenek, uzdravením srdce a vztahu nebo hledáním Vaší individuální cesty, kontaktujte mne.

Několik tipů, které v  procesu odpojování mohou pomoci?

Základem je, vzít si svou sílu zpět – tím mám na mysli, uvědomit si na úrovni rozumové, citové i fyzické síly, že naše existence není podmíněna fyzickou přítomností té konkrétní bytosti v našem životě. Jednoduše řečeno, je třeba si uvědomit na všech úrovních, že jsme samostatná jednotka a dokážeme si zařídit spokojený život, i když jiný, než jsme si představovali. Může být efektivní vzít to jako životní výzvu, která nás má něčemu konstruktivnímu naučit – právě třeba té samostatnosti.

Je třeba alespoň na základní úrovni zvládnout sebedestruktovní pocity, pokud je máme – patří mezi ně křivda, pocit viny, pocit  odmítnutí, opuštění, zrada, nespravedlnost …

Doporučuji myšlenkovou sebekázeň – to znamená uvědomit si, že myšlenky řídím já, nikoliv oni mne – pokud nutkavě se vracím do minulosti a k partnerovi, žiji mimo přítomný okamžik a to mi neprospívá. Doporučuji skutečně se rozhodnout, že se v tom nechci utápět a když se přistihnu, že myšlenky se zase cyklí, můžete si tlesknout před očima jako symbol, pro zastavení a smrsknutí myšlenek.

Součástí zapomínání je samozřejmě i schopnost začít si tvořit nové aktivity, které přinesou spokojenost. Nedoporučuji nutkavou aktivitu, je vhodné vyvážit klid, kdy si dopřeji emoční uzdravování o samotě s aktivitou společenskou a sportovní.

Vyhledat v kterékoliv fázi psychoterapeuta, může být přínosem, protože v tu chvíli budete věnovat pozornost přesně tomu, co potřebujete.

Je potřeba fixovat v sobě pocit bezpečí, i kdy jste bez partnera – někdy v té věci pomáhají jiné sociální vztahy, ale také meditace, výběr konstruktivních myšlenek.

A na závěr, stručně odpověď na otázku, na kterou se často ptáte:

Proč  není jednoduché na bývalého partnera zapomenout?

Základním důvodem je to, že jsme s ním měli vytvořené citové pouto. Citové pouto jsme vytvořili sdílenou fyzickou přítomností, ve které jsme prožili mnoho hezkého, co nám přinášelo pocit pohody, radosti a bezpečí. V rámci vztahu jsme také obvykle prožívali pocit jedinečnosti.

Obvykle jsme měli s tím člověkem i představu o věcech budoucích – čím více plánů jsme s ním měli, čím více společných činností jsme s ním měli, tím hůře se citové pouto opouští.

Přetržení tohoto pouta nám způsobuje bolest a je často doprovázen pocitem, že už nikdy s nikým nezažiji něco podobně krásného a jedinečného. Jindy je rozchod provázen nedorozuměními a v člověku zůstává pocit nedořešeného, pocit, že nebyl pochopen.

Schopnost jít dál souvisí se schopností uzdravit srdce, se schopností klidu a stability ve vlastním srdci.

Můžeme také zmínit rovinu psychosomatickou. Když člověk přijde o něco, co mu přidává pocit bezpečí, jistoty – tělo spustí stresovou reakci na úrovni hormonální…. proto je skutečně třeba navodit si pocit bezpečí právě třeba focusingem – meditací.

Když budete mít pocit, že Vám mohu pomoci s utříděním myšlenek, uzdravením srdce a vztahu nebo hledáním Vaší individuální cesty, kontaktujte mne.

A závěrem trochu s úsměvem, vězte, že v tom nejste sami a rozchod zvládnete:

Více článků v rubrice LÁSKA, SEX A VZTAHY zde.