Starší dotaz #1655

Dobrý den, sama nevím jak začít, ale mým největším problémem jsou vztahy s mými rodiči zejména s matkou.Měla mě moc brzy v 17 letech, začátky s otcem asi byli velmi těžké, to ale nemohu posoudit zdětství. vše jsem začala vnímat asi tak po 15 roku věku kdy na mě byl zejména od matky vyvíjen silný očekávaný nátlak abych dokončila školu (přitom jsem se dobře učila) abych se netahala s kluka a hlavně s nima nespala ( v tom si myslím, že asi trochu bude to jak sama dopadla, tak si nepřála abych dopadla stejně)jetě musím dodat otec se mě vždy zpočátku zastával, ale nakonec skončil na její straně, aby neměl doma zle. musím ještě podotknout, že vztahy mezi rodiči nebyli také zrovna růžové měli a mají mezi sebou neustále rozepře, pořád visí ve vzduchu rozvod, vyhrožování, výčitky atd. když přeskočím k době kdy jsem se vdala, osamostatnila a narodilo se mi dítě, věci se dost změnili, už mě pořád nekontrolovali a jezdili za mnou čím dál méně a méně, začali vyčítky, že jsem je vyměnila za rodinu partnera, ale to není pravda (oni mě jen mají hrozně rádi, berou mě skoro za dceru a máme hezký vztah), ale mým rodičům to zřejmě nějak vadilo. Matka se mě také hodně dotýkala tím, že neměla od svého vnoučka vůbec zájem, nerada slyšela oslovení babička, nevozila kočárek jako jiné. pak jsme si s manželem postavili dům a vše se ještě více rozostřilo, nevím jestli závist, ale opět výčitky že vidím jen jeho rodinu, která nám dům zaplatila, ale že si mě koupili penězi atd. přestali za mnou jezdit úplně a jednoho dne na mě v telefonu vyštěkli nemáme dceru to si pamatuj. Byla jsem na dně, nyní je to už půl roku co se mi neozvali a já vážně nevím co mám dělat.Na jedné straně posuzuji s nimi špatnou zkušenost a sama nevím za co, protože já sama i všichni ostatní mě znají jako člověka co by se za rodiče doslova rozdal. Ale na straně druhé ta věta z mého srdce bože, ale jsou to rodiče. Každý den se probouzím s těmito pocity a není mi vůbec dobře a odráží se to namé rodině. Také již dlouho chceme druhé dítě a nedaří se a já se bojím, že je to všechno mým psychickým stavem, že se trápím tím, jak porozumět vlastním rodičům a přiblížit se jim.Předem děkuji za odpověď