Starší dotaz #2577

anonym Personál zeptal se před 10 roky

Dobrý den, řeším v současné době dost složitou situaci z mého pohledu a chtěl bych touto cestou požádat o radu nebo pomoc. Jsem ženatý 11 let a mám s manželkou dvě děti, syn má 9 let a dcera 3 roky. Měli jsme už několik nějaké problémy, které vyústil v to, že jsem si našel přítelkyni, která má také dvě děti a chodili jsme spolu asi půl roku. Pak jsme se rozhodli, že budem spolu žít a pronajali si byt. Přítelkyně odešla od manžela se kterým také měla problémy a já jsem odešel od manželky a od dětí. Synovi jsem to vysvětlil ale jak se dalo čekat, moc pozitivně to nebral. Připravili jsme náš nový byt pro bydlení, kde jsme byli s přítelkyni. Jenže pak nastal u mě značný problém se kterým si nevím rady. Musel jsem z toho bytu odejít a teď se plácám a nevím co dál. Po pár dnech mi hrozně začaly chybět moje děti a začaly mi vadit děti přítelkyně. Byl jsem rád když nebyly doma a když už tak aby byly vy pokojíčku a moc jsem je neviděl. Neuměl jsem si představit a do teď si to neumím představit, že vezmu syna od přítelkyně a pujdu si s ním zakopat před dům nebo, že si k nám příjde lehnout do postele. Vždycky si to spojím se svým synem a dcerkou a chci tam je. Vím jistě, že bych nezvládl situaci kdy bychom šli na procházku s přítelkyní a jejíma dětma a potkal bych manželku s mýma dětma, prohodil bych s něma pár slov a nechal bych je jít opačným směrem, nezvládl bych ani dotaz dcery "tatínku proč nejdeš s námi". Ten stesk po svých dětech jsem přenášel na děti přítelkyně a kdybych tam zůstal tak by to poznaly dost brzy. Můj syn mě pořád prosí abych se vrátil a to jsou pořádné bodance do srdce. Nevím co mám dělat, jsem teď od přítelkyně pryč ale ona pořád doufá, že se vrátím. Mám obavy, že bych ty její děti napřijal a trápil bych se pro své děti. Bydleli jsme spolu dva týdny a te´d už jsem skoro dva týdny pryč, zase u svých dětí ale manželka ví, že mám city pořád u přítelkyně. Jde o to, že bych moc chtěl přítelkyni ale neumím její děti příjmout a naopak neumím unést smutek mých dětí a navíc city k manželce jsou více méně kamarádské. Nemáte prosím na to nějakou radu? Slyším různé názory ale všechny jsou nějakým způsobem zaujaté. Děkuji S pozdravem

1 Odpovědi
Mgr. Radana Rovena Štěpánková Personál odpověděl před 10 roky

Milý Bobo, cením si upřímnosti Vaší zpovědi, prožíváte jedno z nejnáročnějších vztahových dilemat, která mají pouze individuální řešení. Každé řešení má svou bolest, kterou je třeba přijmout, prožít a uzdravit. Podle Vašeho psaní soudím, že role otcovská je pro Vás o něco důležitější než role milence. Doporučuji vyhledat sám i s manželkou manželského mediátora. Můžete samozřejmě využít moje nejen psychologické poradny. Nalezení vnitřní rovnováhy z této situace není snadné, není ale nemožné. Držím palce.

Potřebujete více pomoci?

Po internetu poskytuji všeobecné informace. Při osobní konzultaci jsou informace k Vaší osobě zcela konkrétní. Potřebujete-li dohovořit osobní konzultaci nebo online konzultaci s psychologem, neváhejte mne kontaktovat.


Vlastní dotaz

Vlastní dotaz můžete položit v mé online poradně. Přečtěte si přečtěte pár bodů, co tam uvádím ... ať máme podobná očekávání. Pokud chcete odpověď nebo konzultaci na míru, neváhejte mne kontaktovat.