Starší dotaz #5059

Dobrý den, je mi 42 let a před šesti lety jsem poznal úžasnou ženu, velmi rychle jsme spolu začali žít a společně vést život. Před ní jsem bydlel v cizině a byl jsem dlouho cca 8 let bez trvalého vztahu. Od začátku to byla velká láska a po roce bydlení spolu jsme se přestěhovali i s ejí dcerou do zahraniči, klasické rodinné starosti i radosti, ale v době, když dcera musela maturovat jsme se vrátili zpět do ČR, kde jsem z nevím jakých důvodů hluboce zabloudil a vlastně i v té době byli dost velké i ekonomické problémy a ty vedli i k našim citovým. Zde jsem prostě vyhladal jinou ženu a svoji partnerku podvedl, přiznal se a snažil se náš vztah udržet, což i partnerka se snažila o to víc. ALE nyní jsme opět v zahraničí a já jsem se po odjezdu choval egoisticky a nevšímavě k ejím citům až samozřejmě přešla hranice a partnerka ukončila náš vztah. Tam bohuel nastal velký zlom. Tak jak jsem myslel, že bude vše v pohodě a jak vlastně je mi lépe samotnému tak nyní mám velké pocity prázdnoty a uvědomuji si jak moc partnerku miluji a jak moc mi ona i dcera chybí. Až nyní mám na očích všechny chyby a zlé věci, které jsem jim oběma udělal. Bohužel partnerka už nechce o urovnání vztahu ani slyše, což se jínedivím, ale moc bych si přál vše napravit. Ne ani napravit jako začít znovu, jinak a chyby, které jsem udělal již nikdy neopakovat… Její důvěra ve mě je zcela na nule a jak sama řekla " její studna citů ke mě je vyschlá" Moc mě mrzí vše co jsem způsobil, jen nevím jak vše urovnat a napravit tak abychom mohli opět spolu být. Nevím co se situací kdy se každá den vídáme a přitom mě nevidí. Je to moc zlý pocit a jsem celkem psychicky na dně. Obava z toho, že ji nebudu již nikdy bát tím koho chtěla mít mě hodně děsí a dostává do stavu kdy nejsem schopen fungovat.