jak-dal

Nevím, co mám dělat. Po rozchodu  s kolegou mi to v práci vůbec netěší, nemám už z ničeho radost. Dřív mi práce bavila,  teď už cítím jen smutek. Mám dojem, že mě celou dobu jen využíval, že se mu po mě ani nestýská, a to jsme spolu byli 4,5 roku. Tolik jsem pro něj udělala,  zachránila mu oddělení (než jsem nastoupila mělo špatnou pověst, on byl na dně, vytáhla jsem ho z toho, dost se zamnou naběhal, pak jsem se o něj starala, když byl vážně nemocný,  celou dobu za něj dělala a dneska jako by to nikdy nebylo. Jsem o 20 let mladší a měla jsem ho moc ráda. Ke konci už nebyl tak pozorný,  ze zoufalství jsem poslala sms jeho manželce, že spolu chodíme  a od té doby , jako bych nebyla nic. Snaží se bavit normálně, jako by se nic nestalo (ze začátku na mě řval). Chtěla jsem, aby odešel, ale neodejde, prý nemá kam (lež). Je mi to hrozně líto. Ani mi neuměl říct, že už se mnou nechce nebo nemůže být a to jsme spolu trávili tolik času.. Nevím, jak se mám správně chovat,  tolik mi všechno ublížilo a mám dělat, že se nic nestalo? Tak je to správně? Odejít nemám kam, navíc, jsem to v práci vybudovala, aby to tam za něco stálo a dala tomu tolik energie, že se místa nechci vzdát. Co mám dělat? Pořád brečím a nic nemá smysl.