jak-dlouho-cekat-a-kde-vzit-silu

Jak dlouho mám čekat na muže? Podotýkám…jako rozvedená matka dvou dětí už nikam nespěchám, ale začínám být poslední dobou unavená… Povím k tomu toto: před více jak dvěma lety jsem potkala muže, se kterým jsem měla nejdřív jen obchodní vztah. On byl tehdy dle jeho slov v dlouhodobé a těžké manželské krizi. Náš vztah se vyvinul nejprve v přátelství, hodně jsme si psali, pak to postupně přerostlo v jakýsi přátelský vztah s platonickým zamilováním nebo spíš poblázněním, s tím, že jsme se ale vlastně nevídali, dál pokračoval vztah obchodní a intenzivní dopisovací/chatovací. Zkrátím to. Pozval mě jednou na přátelské kafe, pak jsme párkrát byli na nějaké akci, na výstavě, chodili jsme na obědy a najednou jsme asi po dvou měsících zjistili, že spolu vlastně randíme (bez sexu) a že jsme se do sebe zamilovali. Tohle začalo zhruba rok poté, co jsme si začali psát.. On začal mluvit o rozvodu, jenže pak přišly nějaké zdravotní trable jeho ženy (chronický zánět mozku) a na půl roku to celé usnulo. Já jsem s ničím moc raději nepočítala. On se mi se vším svěřoval, se svými trablemi, já mu byla psychickou oporou a vrbou v těžkých chvílích. Na začátku léta jsem to už skoro chtěla ukončit, cítila jsem beznaděj, byla jsem vyčerpaná a smutná, ale jeho žena se dala dohromady a prý se dohodli na rozvodu, prý nechce setrvávat v nešťastném manželství. O mně se nedozvěděla. Tak jsem si říkala, tak ještě počkám, protože jsme si opravdu rozuměli (a nešlo o sex, k tomu byla tehdy příležitost minimálně, ale o společné zážitky, stejný smysl pro humor atd.), tak že tomu dám jeste šanci. Dalších skoro 5 měsíců trvalo, než to řekli dceři a rodičům. On to hodně řešil, výčitky měl vůči všem včetně mě, nicméně mi řekl, že já jsem jen důsledek stavu jeho manželství, ne příčina rozpadu. Vím, že kdyby s tím žena nesouhlasila, tak by se k rozvodu asi neodhodlal. No a teď zase řeší už půl roku s manželkou majetek. On se odstěhoval do domu, který rekonstruoval za účelem původně plánovaného stěhování, pak prodeje. Ona zůstala v domě svých rodičů s dcerou. Barák plánují prodat, ale hotový, nicméně ty práce na domě se děsně táhnou. A opět už je zase před létem a já mám podobné pocity jako loni touto dobou…pocity únavy z toho, jak se to celé táhne…a kdy se to nějak rozsekne a jestli vůbec. On asi na mně ty pochyby poznal, teď mě zapřísahal, ať ho neopouštím, ať mu dám ještě dva měsíce…prý to pak už začne prodávat, koupí si byt a náš vztah se už změní. Prý mě miluje. Tak nevím, ten čas mu dám, věřím mu a asi bych měla být spokojená, když to objektivně směřuje k rozvodu, jenže já místo toho cítím zase hroznou únavu a skleslost. Potřebovala bych něco, co by mě nabilo energií, mám pocit, že jsem už vysátá. Co s tím?