Jak překonat (vzájemný) stud při intimním kontaktu s novým partnerem

Dobrý jen, je mi 42 a jsem po rozvodu. Rok jsem neměla na žádného partnera ani pomyšlení, nicméně pak jsem se úplnou náhodou a zcela neplánovaně seznámila se svým současným partnerem (48), vytvořilo se mezi nejprve velmi silné duševní pouto, nyní spolu pár měsíců chodíme (výstavy, kino, restaurace, vycházky), vídáme se jednou až dvakrát týdně na pár hodin a pořád si máme co říci a vzájemně se přitahujeme, líbáme, hladíme atd. Jsme do sebe dost zamilovaní a velmi si rozumíme. Ve zbytku času jsme v intenzivním písemném kontaktu. Problém je, že můj partner je dosud formálně ženatý a žije s manželkou v jedné domácnosti (intimně spolu nežijí již mnoho let), mají potomka v raně pubertálním věku (já mám rovněž děti), takže času a příležitostí je málo. Nicméně můj dotaz nesměřuje na to, jestli se můj partner rozvede nebo co mám já v tomto ohledu dělat, protože nám nedělá problém se o tomto tématu stejně jako o většině jiných celkem otevřeně bavit a partner to nějakým způsobem hodlá řešit a již s tím i sám od sebe začal, aniž bych to po něm vysloveně chtěla. Můj dotaz směřuje na věc, která se možná na první pohled bude jevit jako nepochopitelná vzhledem k mému/našemu věku a dost paradoxní vzhledem k vlastně „mileneckému“ charakteru našeho vztahu. Máme spolu problém si otevřeně promluvit o sexu a milování. Zatím nebylo vzhledem k našim časovým možnostem mnoho příležitostí spolu strávit noc, došlo k tomu jen dvakrát. Partner se mi během první noci náznakem svěřil, že má dlouhodobě problém s erekcí. Příčiny jsou nejspíš i nebo hlavně psychické. Mazlili jsme se, ale k milování nedošlo. Když jsem se ho chtěla dotknout tam dole, vlastně se odtáhl. Asi se styděl. On se mě dotýkal. Při té druhé příležitosti se mi zdál dotykům možná již trochu otevřenější, ale nic neříkal a já jsem se ho dokázala dotknout jen přes pyžamo. Opět k milování nedošlo. A teď ten „můj“ problém. Nějak nedokážu překonat stud a vyvinout iniciativu, abych se partnera dotýkala na intimních místech a mám pocit, že i on se stydí, co se týče jeho rozkroku. Se mnou problém nemá, líbá mě i hladí úplně všude. Oba jsme spíš asi založením trochu stydlivější. Velmi ráda bych mu oplatila jeho něžnosti a samozřejmě bych se s ním ráda i milovala, ale cítím, jako by v této asi jediné věci mezi námi začínal vytvářet trochu blok si o tom otevřeně promluvit. A je to možná i hodně z mojí strany. Nevím, jak zacházet s mužem, který se nejspíš stydí za problém s erekcí, když jsem sama nejistá. Předpokládám, že každý normální muž touží po tom, aby se ho partnerka dotýkala na intimních místech. Jak si s ním o tom mám promluvit. Nechci, aby měl pocit, že trvám na klasickém milování nebo ho chci do něčeho nutit. Trochu se bojím, aby se zas neodtáhl, když se o něco pokusím. To mi trochu pak bere sebevědomí a nevím, co dělat, na čem jsem, co on chce. Asi nejlepší by bylo si o tom promluvit otevřeně, asi mimo postel, ještě před milováním (nejspíš zas stejně delší dobu nebude k milování příležitost). Ale nevím, jak o tom vhodně začít a jak postupovat, když vím, že má s milováním objektivní problém v podobě té erekce (a jak ho přimět, aby ten případný problém nějak řešil). Možná je problém v tom, že v sexu spolu skutečně teprve začínáme, ještě se v tomto ohledu moc neznáme, já jsem navíc nikdy tyhle záležitosti moc nebyla zvyklá v předchozích vztazích řešit, vše šlo tak nějak samospádem a když to drhlo a sex nefungoval, tak vztah skončil rozchodem. Na tomto muži mi však velmi záleží a nechci ho ztratit. Je to asi můj první muž v životě, s kterým cítím v mnoha ohledech dokonalé duševní souznění, navíc se mi líbí i fyzicky a přitahuje mě a je to vzájemné. Proto nechci nic pokazit. Prosím, poraďte, jak mám/máme překonat stud a jak se chovat nebo o tom mluvit – taktně, šetrně, přirozeně, aby neměl nějaké pocity nátlaku nebo tak. Myslíte si, že v tom hraje velkou roli i to, že už deset let se s nikým nemiloval, tak se toho obává?