Svou ženu miluji a nechci o ni přijít

Dobrý den, jsem 38 letý muž pracující jako příslušník AČR. Se svoji manželkou jsme spolu 15let z toho 11let svoji a máme 12letou dceru. Jako asi každý chlap jsem občas chodil do restauarací si sednou s kamarady. Bohužel když jsem zkonzumoval větší objem tvrdého alkoholu byl jsem nepříčetný člověk. Když jsem si se svou ženou začínal, řekl jsem ji o tomto problemu a varoval ji. Vše bylo relativně v pohodě, vše s mírou. Avšak před 10lety po návratu ze zahraniční operace se to utrhlo. Pil jsem hodně. Jednoho večera kdy jsem byl těžce opilý mi moje žena řekla něco špatně. Udělal jsem tu nejhorší věc co jsem mohl. Chytil jsem ji pod krkem a práskl s ní o zem. To co se stalo jsem si uvědomil až další den. Svého činu nesmírně lituji a nikdy si to neodpustím,že jsem nad sebou ztratil kontrolu a ublížil té kterou jsem si vzal, kterou miluji. Před 8lety kdy jsem odjel na cvičení jsem dostal telefonát, že se mi doma něco děje a že bych se měl vrátit. Okamžitě jsem tak učinil a jel domu. To čemu jsem čelil doma mě zlomilo. Žena i dcera pryč včetně některého nabytku. Za 2 měsíce jsme to vyřešily, holky se mi vrátily a ja dodržel slib, že už pít nebudu. Naposledy jsem požil alkohol před 8lety (14.5.2012) a držím se toho doposud. Bohužel život nám naházel různé překážky a myslím si, že na to jak byly náročné, tak jsme je společně zvládly. Přestal jsem pít a být agresivni (agresivita se u mě projevovala převážně pod vlivem tvrd.alkoholu). Jediné co ve mě setrvalo, tak místo agrese či násilí používám hlas. Nemusím křičet, ale intonace hlasu a dynamika je asi svým způsobem nějak děsivá. Před 14dni kdy jsem se vrátil z práce domů, našel jsem dopis a klíče od bytu v kuchyni na stole. Žena mi v dopisu vkazuje, že se mě bojí a že se mě bojí vlastní dcera. Po týdnu když jsem se setkal s manželkou, řekla mi, že dcera ji prosila ještě ten den aby se vratily. A poté se mi přiznala, že pred půl rokem se taky napila do hojnosti a udělala něco moc špatného. I prěs to když mě to ranilo velkým způsobem, řekl jsem ji, že alkohol je metla lidstva a pokud dál o tom opravdu nechce mluvit, ať to polkne a zapomene na to. Každý udělá chybu ať je taková či onaká. Chci na to zapomenout a nemluvit o tom, prtože vím, že by jí to bolelo a ja ji nechci zraňovat. Vzal jsem si ji, protože v ní vidím tu pravou, ta co bude semnou až do konce. Ať udělala cokoliv vroucně ji miluji a chtěl bych mít tu svoji celou rodinku zpět. Sice mám u sebe naši dceru kterou miluji ale nejsem šťasný protože mi chybí ta nejdražší v mém životě. Nevím co mám dělat