Co nevědí asexuálové a popírači pohlaví? Na čem ulpívají?

V poslední době se setkávám s mladými, kteří relativizují existenci pohlaví. Odmítají cítit se jako žena nebo jako muž, odmítají rozlišovat mužský a ženský projev. Jiní přicházejí a říkají, že jsou asi asexuální, že tělo jim nic moc neříká, že nemají chuť na tělesné sbližování. Jindy potkávám lidi mladší, ale i středního věku, především muže, kteří vědomě či instinktivně volí asketický život bez sexu, protože se odmítají pustit do vztahu se ženou.
Ptám se: Oč to běží, kde se ztrácí cit pro přirozenost?
Mladí se ptají: Co je přirozenost života? A jak to víte?

Přirozenost je život a zdraví těla. Přirozenost je i přirozená smrt těla.

Součástí života v těle je také naše reprodukční přirozenost. Lidský život pokračuje díky schopnosti rozmnožování, která je založena na spojení mužské a ženské pohlavní buňky. Bez tohoto principu bychom se ani my sami nenarodili. Tělesnost však neznamená pouze rozmnožování. Zahrnuje také naše smyslové vnímání, prožívání, dotek, blízkost a schopnost milovat. To, že konkrétní člověk nepociťuje sexuální přitažlivost nebo netouží po sexuálním vztahu, samo o sobě neznamená, že odmítá své tělo či jeho biologickou přirozenost.

Život vzniká z tělesného spojení muže a ženy.
Tělesné spojení, aby proběhlo co nejpříjemněji, je založené na přitažlivosti.
Přitažlivost mezi mužem a ženou můžeme obrazně přirovnat k magnetické síle. Přitažlivost je jedním z přirozených principů života. Také ve fyzikálním světě působí přitažlivé síly – například gravitace, která nás drží na Zemi a udržuje planety na jejich oběžných drahách.
Když tedy člověk popře v sobě existenci pohlaví a pohlavní síly, ztratí se přitažlivost mezi mužem a ženou a znamená to zastavení proudu života.
Tajemství v  sexuálním aktu a symbolu Jin a Jang
Jin představuje jemnou, ženskou přijímající energii a Jang aktivní dávající energii teprve po spojení tohoto vzniká tvořivá síla. Na úrovni těl to je vznik nového života v těle ženy.
Symbol Jin a Jang
Symbol života – každá ze dvou částí symbolu je součástí životní energie a nese odlišnou energii. Jsou opačné, a přece představují jednotu. Je důležité uvidět, že Jin v sobě obsahuje Jang a obráceně. Můžeme tedy uvidět, že muž v sobě má i ženskou část a že žena v sobě má i mužskou část. Mluvíme o vnitřním muži a vnitřní ženě. To jsou síly psychické a síly psychické můžeme prožívat díky tělu.

Vztah duše a těla

Bez těla bychom nemohli číst tyto řádky a zažívat pozemské radosti a strasti včt. opravdové lásky. V těle prožíváme radost, lásku, sladké i hořké, sjednocení i odpor. Tělo je dar, který jsme dostali pro život na zemi a je s duší prolnuto. V těle cítíme slast dotyku, radost z pohybu. V těle cítíme lásku i bolest z opuštění. Je třeba rozvíjet láskyplný vztah se svým tělem a vést ho k přirozenosti cítění se. Je vhodné dotýkat se sebe sama a dávat si pocit lásky, příjemna a bezpečí. Když dokážeme naplnit sebe sama takovými pocity, můžeme tuto energii celistvosti kolem sebe i vyzařovat.

Vědomí není tělo, vztah s tělem je třeba rozvíjet láskyplně nikoliv jako to dělají mnozí, že tělo pouze používají jako nástroj, který znásilňují proti jeho přirozenosti k tomu, aby naplňovalo jejich egoické tužby po výkonu a nedopřávají mu například čas na regeneraci.

Naše tělo je displej, které když dokážeme číst, provede nás na cestě k vlastní celistvosti i k lásce k partnerovi. Pokud máme zralý vztah se svým tělem, pak vztah s tělem partnera je důležitým zrcadlem stavu partnerství.

Prožít si slovíčko „Jsem“ ve vlastním těle provázené příjemným pocitem síly a naplněnosti je znak dobrého duševního zdraví a z toho můžeme vyjít:

Vnitřní muž a vnitřní žena

Slovíčko Jsem obsahuje v sobě: vnitřního muže a vnitřní ženu a sílu libida. Kdo je Vnitřní žena a Vnitřní muž? Tyto kvality energie máme v sobě každý. Zjednodušeně můžeme říci, že vnitřní žena k nám promlouvá jako intuice, je empatická, spolupracující a přijímající a plynoucí s přirozeností. Vnitřní muž v ideálním případě má sílu zajištovat ženě možnost být jemná a křehká v hmotném světě tzn. pečuje o ni a zajišťuje ji bezpečnou chůzi po zemi tedy fungování a tvoření v pozemském světě.

Ideální projev jangové energie: statečnost, dochvilnost, přehled o okolním světě, čestnost, vtipnost, aktivnost, rychlost, úsudek, samostatnost, cílevědomost, dobrodružnost, strukturovanost, extraverze, ochota tyto přednosti dát k dispozici jinu.

Ideální projev jinové energie: laskavost, něžnost, přátelskost, porozumění, intuitivnost, introverze, empatie a soucit, přizpůsobivost, pečlivost, estetičnost, umění, vyživování jangu láskou, péče o druhé, léčení.

Ideální je, když muž v sobě má 55% rozvinuté jangové energie a 45% rozvinuté jinové a žena naopak. Tak je zachována vnitřní rovnováha – žena je schopna se o sebe postarat ve fyzickém světě a muž je schopen kontaktu se svým přirozeným já. Zároveň zůstává zachována polarita, která je přitažlivá pro druhé pohlaví a vzniká tak základní předpoklad pro vytvoření láskyplného páru, což je vytvoření vyšší formy jednoty, která může tvořit ve fyzickém světě a šířit kolem sebe lásku a pohodu.

Na čem mladí asexuálové a popírači pohlaví ulpívají?
Někteří podle mého názoru ulpívají na přesvědčení ega, že jsou vládci světa a že principy přirozenosti nemusí respektovat. Relativizují přirozené zákonitosti a nahrazují je subjektivními domněnkami a pseudopravdami. Mohou tak ztrácet cit pro vlastní tělesnost a přirozenost. Snadno se pohybují ve světě online médií, ve světě virtuálních představ a identit, kde někdy schází skutečný dotek, živé srdce a živá láska, přestože se o ní mnoho mluví.

Nejde však o automatickou charakteristiku každého asexuálního člověka ani každého člověka, který prožívá nesoulad se svým biologickým pohlavím. Každý lidský příběh má své individuální souvislosti.

Závěrem? V tomto článku jsem jen nastínila psychoenergetická témata, která souvisí s asexualitou a volbou pohlaví. Každé pojmenované téma má hloubku, která přesahuje tento článek. Mediální prezentaci biologického pohlaví jako něčeho, co si člověk může libovolně zvolit, považuji za problematickou. Biologické pohlaví má své objektivní zákonitosti a subjektivní přesvědčení samo o sobě tyto skutečnosti nemění.

V období dospívání, kdy se přirozeně utváří identita člověka, považuji za důležité podporovat hluboké sebepoznání, porozumění vlastnímu tělu a schopnost rozlišovat mezi subjektivním prožitkem a biologickou skutečností.

Zvláštní opatrnost je podle mého názoru namístě tam, kde mladý člověk zvažuje zdravotní zásahy s trvalými důsledky. Přijetí vlastní tělesnosti považuji za důležitou součást cesty k psychické celistvosti.

Zároveň respektuji, že každý člověk má svůj osobní příběh a že cesta k porozumění sobě samému může být složitá. Kritika společenských teorií není odmítnutím konkrétního člověka. Každý si zaslouží laskavost, respekt a individuální porozumění.