Když děti vládnou č.2

„K nápravě věcí lidských se dospěje tím snáze, čím větší bude vzdělanost obyvatelstva (jedině vzděláním se mohou rozvíjet kvality člověka, jen tato cesta vede k branám moudrosti, pouze tak lze zdokonalit jednotlivce, národ, lidstvo) .“ 

                                                             Jan Ámos Komenský

“ Všichni na jednom jevišti velikého světa stojíme a cokoliv se tu koná, všech se týče.“                                                                                              

                                                           Jan Ámos Komenský

Když děti vládnou 

aneb co se stane, když se  rodič zmenší

Pokračování článku Když děti vládnou č.1

výchova děti vládnou

Příčiny zmenšení –  aneb jak se rodič zmenšuje

To je z mého pohledu velmi zajímavý jev.

Rodič svého potomka postaví na místo bůžka a svůj život zcela podřídí svému dítěti, plní jeho potřeby skutečné i domnělé. Lidé, kteří se uchylují k převrácené hierarchii ve vztahu k dětem, sami často zažili v dětství autoritativní výchovu a mají k rodiči odcizený a často i nepřátelský vztah. Příčiny odcizení a nepřátelství mohou být různé. Dítě často   ztrácí přirozenou úctu k rodiči např. když rodič opakovaně  zneužívá svou moc,  používá fyzickou sílu  převahu vůči dítěti a to nejvíce v pubertě.  Jindy dítě ztrácí úctu, protože si osvojuje svět virtuální, který je mimo dosah rodiče.

Dítě se často cítí kompetentní k tomu, aby rodiče odsoudilo a povýšilo se nad něj. Bývá to tehdy, když se dítě nechá vtáhnout do konfliktu mezi rodiči a straní pouze  jednomu z nich, nebo když bere odchod rodiče z domácnosti jako zradu na sobě. Dítě se vymezuje i vůči nepřítomnému rodiči.  Někteří potomci svého rodiče vnitřně odsoudí a povýší se nad něj, čímž svrhnou energii jangu/muže/otce.

Člověk, který nerespektuje zákony otců, autorit, setrvává vývojově stále v období pubertálního vzdoru. V takovém člověku i v dospělosti může být na vědomé i podvědomé úrovni zaklíněný pocit křivdy a vzteku vůči rodiči.  A když se takový člověk stane rodičem, často vytváří pro své dítě svět bez hranic, čímž realizuje jinovou/ženskou/mateřskou energii. Dopřává svému dítěti to, o čem má pocit, že se mu nedostalo.

Zajímavé na tom pro mne je, že si vlastně vytváří opět vztah, ve kterém se silně někomu podřizuje a zříká se vlastní svobody.  Ono to je přirozené, protože vzdor, odpor či nenávist vůči rodiči vztah neuvolňuje, a dítě tedy zůstává i v dospělosti díky tomu nesvobodné a ve svém jednání je ovlivněno tímto nevědomým odporem, aniž si to plně uvědomuje.

A tak si popusťme fantazii, a představme si, jaký cyklus se může startovat u dalších generací… nu škoda, že ten vývoj neuvidíme tak za 100 let.

Co se stane, když se dospělý zmenší 

V rámci přirozeného vývoje se vyvíjí i vtah mezi rodičem/vychovatelem a dítětem. Velký zdravý rodič je v útlém věku zdrojem bezpečí, v pozdějším věku je člověkem, který ho učí rozumět světu, vztahům a postupně ho uvádí do velkého světa tak, jak odpovídá věku. Když hierarchii setřeme nebo ji přímo převrátíme, dítě o toto připravíme.  Věřte, že dítě instinktivně hierarchii vnímá, ale pokud ji rodič svým jednáním porušuje, dítě je zmatené a dezorientované.

Malé dítě vnímá jako přirozené, že je o něj postaráno, a neumí pohlížet na okolní svět a na jiné lidi jako na omezení svého prostoru. Proto přirozeně naši předci učily děti pozdravit, poděkovat, počkat, když mluví dospělí. Nejprve se jídlo servírovalo nejstarším členům rodu, pak hospodáři a následně dalším členům. Tím učili své děti tomu, že jsou součástí společenství a chování má  svá pravidla, a tak se  bezprostředně dozvěděly, komu patří úcta za přínos a byl zachován řád věcí dospělých i světa dětí.děti výchova vláda

Když je dítěti od batolícího věku připisována osobnost jako dospělému a jsou mu poskytována stejná práva a svobody, jsou tím popírány zákonitosti vývoje psychiky. Dítěti je tak odepřeno přirozené právo na orientaci a oporu blízkých osob. Postupně v něm může narůst pocit omnipotence a nerealistické očekávání od lidí.

Samostatnost nemá nic společného se svévolným rozhodováním.  Takže paradoxně se může stát, že přestože rodiče ze svého dítěte udělají středobod svého života, z dětí vyrostou osobnosti obtížně se včleňující do dospělé společnosti, s potížemi v rozvíjení partnerských a jiných vztahů, což v  konečném důsledku ohrožuje celou společnost.

Nezapomeňme zmínit, že partnerství rodiče, který se zmenšil a je upoutaný k dítěti, není plnohodnotné, protože není vyrovnaným partnerem. Jde o vysoké riziko tvorby dysfunkčnosti a pravděpodobnosti rozpadu vztahu. A tak dítě ani neuvidí harmonický partnerský vztah muže a ženy.

Závěrem 

Věřím, že se shodneme, že cílem rodiče je dovést děti do samostatnosti tak, aby dokázaly udržovat vztahy s jinými lidmi, aby mohly úspěšně pracovat, případně správně posuzovat a příslušně kontrolovat/proměňovat vlastní pocity.

K tomu, aby to člověk dokázal, potřebuje především dvě složky psychiky. Jsou to za prvé psychické funkce zahrnující odolnost vůči frustraci, lásku k sobě i k druhým, postoj k práci… Za druhé je k tomu zapotřebí představa o světě, včt. o tom, jak společenství funguje a jak vnímá  a interpretuje  postavení v něm.

Proto přeji všem dětem milující a zdravě jisté rodiče, učitele, kteří budou mít chuť a zájem s dětmi si hrát a také je učit poznávat svět.  A naší generaci přeji, aby dožila ve zdravé úctě od mladých a abychom s důchodovým věkem nebyli odesláni do sběrných táborů.

Základní doporučená literatura: Eric Fromm: Umění milovat; Bert Hellinger: Skrytá symetrie lásky; Michael Winterhoff: Proč se z našich dětí stávají tyrani aneb Ztracené dětství

Celý článek  jsem poskytla časopisu Nový Fénix 3/2017 

ROZCESTNÍK na všechny články zde.

Mgr. Radana Rovena Štěpánková

Péči o duši a vztahy se věnuje od ukončení magisterského studia na Univerzitě Karlově v r.1993. Ví, že tvoření duše je umění nanejvýš významné. V současné době se se svými klienty potkává ve své soukromé praxi v Praze a v Nymburce, kde nachází cestu, jak k harmonickým vztahům, tak k rozvoji vnitřní celistvosti duše technikou KERP, jejíž je autorkou.

Mohlo by se vám líbit...