Principy správného myšlení
„Všichni jsme jen výsledkem toho, o čem jsme přemýšleli.“
Budha
“ Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí.“
MUDr.František Koukolík
Správné myšlení osvobozuje
aneb hlavu nemáme jen na klobouk
Myšlení tvoří. Jaký psychický svět vytvoříte sobě, to záleží právě na tom, jak zvládáte správně myslet. Za velmi užitečné považuji v té věci vzpomenout Buddhismus, který je založený na cvičení mysli. Jeho cílem je ukázat cestu, jak se dokonale osvobodit od utrpení tím, že dosáhneme Nepodmíněného bytí. Buddhismus nečeká, že by člověk přijal cokoliv, pokud to nepřijme i jeho rozum. To neznamená, že všechno může být racionálně předvedeno, neboť mnohé poznatky leží nad možnostmi intelektu a lze jich docílit jen vypěstováním vyšších schopností.
I v rámci mého pojetí harmonického bytí je třeba vědomé práce nejen se srdcem, ale i s myslí. Je třeba, aby obě centra pracovala v souladu. Za základní nosnou myšlenku považuji, že: Cílem naší existence na této planetě je vytvořit lásku z nelásky a více lásky tam, kde už je. 
Dnes se věnujme chybám v myšlení, které mnoha lidem ztrpčují existenci.
Pro úvod je třeba si uvědomit, že myšlenky si vybíráme. Mnozí lidé odmítají převzít zodpovědnost za své myšlenky, mají pocit, že myšlenky jsou větší než oni. Myslí si, že myšlenka, o tom, že jsou nakaženi AIDS nebo že Tonda je jediný muž, se kterým mohou být šťastni, si je vybrala a že s ní nemohou nic dělat. Nebo že nemohou nic dělat s tím, aby mysleli na to, jak partner spí s někým jiným. Tak to ale skutečně není. Uvědomme si, že myšlenky si vybíráme my sami a ne ony nás! Proto sledujte své myšlenky, cvičením je můžete sledovat a měnit. Opakujte si třeba afirmaci: „Dokážu se soustředit podle vlastní vůle a držím se jen láskyplných a konstruktivních myšlenek.“
Utrpení si lidé způsobují tím, že používají chybné myšlenkové programy. Uveďme se ty, se kterými se setkávám nejčastěji:
- Hra na: „co by, kdyby.“ Aneb jak se za mého dětství říkalo: „Kdyby byly na suchu ryby, nemusely by se chytat v rybníce.“
Uvedeme si příklady destruktivních myšlenek a jak je nahradit.
Destruktivní myšlenka: Kdybych tehdy jel s manželkou na ten výlet, nemusela se zamilovat do Franty.
Řešení: Manželka se zamilovala do Franty – co z toho pro mne plyne? Bolí mne to… musím řešit svou bolest a rozhlédnout se…
Destruktivní myšlenka: Kdybych neměl nechráněný styk, nemusela bych mít strach….
Řešení: Ano, měl jsem nechráněný styk. Možná jsem se nakazil, možná ne. Zajdu na vyšetření. Strach je emoce/energie, kterou mohu pozorovat, přijmout a pro
pustit.
Destruktivní myšlenka: Kdyby moji rodiče mě víc chápali, měl bych život úplně lepší…
Řešení: Dětství mne ovlivnilo tak a tak, děkuji za tu zkušenost, propouštím emoce s tím spojené a přijímám svůj život za svůj…
Destruktivní myšlenka: Kdybych měl obě duhovky stejné, víc bych se líbil ženám.
Řešení: Láska nestojí na barvě duhovky. Jsem jaký jsem a právě takový jsem milováníhodný.
Destruktivní myšlenka: Kdybych dával lepší pozor, toho chodce jsem nesrazil. Kdyby chodec dával lepší pozor, nelezl by tam.
Řešení: Je třeba pozorovat své opravdové pocity, přijmout bolest a svůj díl zodpovědnosti.
Oprava „myšlenkové hry na kdyby“: Je třeba si zapamatovat, že na kdyby se nehraje a přijmout přítomnou realitu, jaká je a udržet myšlenky ve věcné rovině. Někdy si lidé v situacích, které jsou pro ně náročné na přijetí a zpracování pomáhají větou: Mělo to tak být. Snad. Někdy takový myšlenkový pochod může být efektivní, ale ne vždy.
- Hra na „Měl bych.“ Mysl často vytváří myšlenky o tom, co vše by člověk měl: např.: učit se cizí jazyk, pravidelně cvičit, chodit do
práce… Ve chvíli, kdy používáte myšlenku typu Měl bych, vyvoláváte v sobě pocit odosobnění a pocit provinění proti přikázání z venku (od rodičů, partnerů, společnosti.)
Oprava „myšlenkové hry na měl bych.“: Nezapomeňte, že vy jste ti, kteří děláte volbu. Záleží na vás, zda do práce půjdete, protože víte, že je to pro vás v danou chvíli efektivnější než nejít. Pak je však lepší říci si: Chci jít do práce, protože je to pro mne nyní ta nejlepší volba. V jiných případech si můžete říct: Nic nemusím.
Pokračování (ještě čtyři časté a zásadní potíže v myšlení) – naleznete zde.
Celý článek jsem poskytla časopisu Nový Fénix 4/2017
