Správným myšlením k harmonii se sebou 

„Všichni jsme jen výsledkem toho, o čem jsme přemýšleli.“ 

Budha

“ Člověk není rozumná bytost, která má emoce, ale emocionální bytost, která občas myslí.“

MUDr.František Koukolík

Správné myšlení osvobozuje 

aneb hlavu nemáme jen na klobouk 

1. část tohoto tématu naleznete zde.

Zopakuji jen úvodní odstaveček a pod ním najdete další principy myšlení, které neprospívají vaší vyrovnané psychice, protože berou životní sílu, kterou potřebujete k žití v přítomném okamžiku v souladu s realitou.

Myšlení tvoří. Jaký psychický svět vytvoříte sobě, to záleží právě na tom, jak zvládáte správně myslet.  Za velmi užitečné považuji v té věci vzpomenout Buddhismus, který je založený na cvičení mysli. Jeho cílem je ukázat cestu, jak se dokonale osvobodit od utrpení tím, že dosáhneme Nepodmíněného bytí. Buddhismus nečeká, že by  člověk přijal cokoliv, pokud to nepřijme i jeho rozum. To neznamená, že všechno může být racionálně předvedeno, neboť mnohé poznatky leží nad možnostmi intelektu a lze jich docílit jen vypěstováním vyšších schopností.

část 2.

3. Přesvědčení, že uděláte chybu. Jako příkladu mohu uvést, když se rozhodujete mezi milencem a manželem nebo o tom, kdy oznámit, že se stěhujete. Člověk lapený tímto vzorcem často není schopen udělat rozhodnutí, vzdává se své konativní síly v okamžiku, kdy jí je třeba. Často to cítí a dostává se do depresivního ladění.

Oprava tohoto přesvědčení: Chyba neexistuje, existují jen zkušenosti. Důvěřuji sobě i druhým, že uneseme přirozené následky rozhodnutí. Mám konativní sílu

a mohu dělat rozhodnutí a nést za ně zodpovědnost. Vězte, že hodnocení je často také zavádějící, protože neexistuje jen jedno správné řešení, ale jen zkušenosti.

4. Uvíznutí v minulosti. V tomto bodu se obvykle blížíme k bodu č.1, přesto mám potřebu zmínit ho pro větší uvědomění ještě samostatně. Často nás u minulosti drží vztek, neodpuštění a pocit křivdy. To jsou pocity, které berou sílu. Uvědomte si, že ať se stalo cokoliv, je to pryč. Ať vás srazil nepozorný řidič nebo vás okradl podvodník nebo soud nespravedlivě rozhodl, je třeba si uvědomit, že je to pryč.

Oprava lpění na minulosti: Co se stalo, už se neodstojí. Pojmenujte pocity, které vás v minulosti drží a propusťte je. A viníkům odpusťte. Odpuštění neznamená: „To, co jsi udělal, je podle mne v pořádku.“ znamená prosté: „Už v sobě nechci chovat bolest jako reakci na tvé jednání.“

5. Srovnávání a hodnocení. To jsou postoje, které v sobě zahrnují dualní postoj a mají v sobě zárodky vzteku a agrese. K čemu vám bude užitečné, když vyhodnotíte to, že synovec nechodí do práce jako katastrofu, že normální je do práce chodit? Je třeba se na situaci dívat ve věcné rovině. Synovec nechodí do práce, zkouší příbuzné, zda ho nechají parazitovat. Je možné, že potřebují takovou zkušenost, je možné, že synovec potřebuje zkušenost žít na ulici ze dne na den.

Oprava této myšlenkové zvyklosti: Vnímejme věci tak, jak jsou, podívejme se na to jako na přirozený tok energie a její výměnu, jako na akci a reakci. To vyžaduje mistrovství propojení čistoty myšlenek s čistotou srdce.

1. 6.  Domýšlení souvislostí nebo-li vytváření domněnek. O tomto zlozvyku bylo napsáno mnohé, proto ho zde potřebuji jen připomenout, abychom připustili, že druhým nevidíme ani do žaludku ani do hlavy, a že máme tendenci mnohé jevy vztahovat ke své osobě, což neodpovídá realitě.

Oprava této myšlenkové zvyklosti: Stavějme na faktech a na tom, co skutečně víme.

Milý čtenáři, budu si velmi cenit, když článek použijete v náročných i obyčejných každodenních situacích a svou mysl tak udržíte ve středové energii. Kde to pro Vás je emočně náročné, mohu nabídnout pomoc skrze léčebnou meditaci.

1.část tohoto tématu naleznete zde.

Celý článek  jsem poskytla časopisu Nový Fénix 4/2017 

Další  témata a články nejen o psychologii.